Dvanáct dnů izraelsko-íránské války stálo život přes 450 lidí, většina v Íránu
Izrael zaútočil v pátek 13. června v operaci Vzpínající se lev na íránské vojenské objekty a jaderná zařízení ve snaze zastavit Írán ve výrobě jaderné zbraně. Poškozena či zničena byla íránská protivzdušná obrana a některá jaderná a vojenská zařízení, mezi oběťmi izraelských útoků byl velitel íránských Revolučních gard Hosejn Salámí, náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí a řada íránských jaderných vědců. Írán, který ale popíral, že by měl jeho jaderný program vojenské účely, pak začal útočit na Izrael raketami a drony.
Útok USA na Írán
Spojené státy, které Izraeli pomáhaly s obranou před íránskými raketami a bezpilotními letouny, podnikly devátý den války, v noci na 22. června, útočnou operaci Půlnoční kladivo na tři íránské jaderné provozy Fordo, Natanz a Isfahán, čímž se přímo zapojily do izraelsko-íránské války. Americký prezident Donald Trump pak prohlásil, že íránské jaderné provozy byly naprosto zničeny, podle pozorovatelů však není zcela jasné, zda snahy Spojených států a Izraele znemožní Íránu získat v dohledné době jadernou zbraň.
Důvody konfliktu
Izrael dlouhodobě považuje Írán za svou největší existenční hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim navíc Izrael neuznává a v minulosti mnohokrát vyzval k jeho zničení.
Napětí mezi Izraelem a Íránem výrazně vzrostlo po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na jižní Izrael ze 7. října 2023, po kterém začala válka v Pásmu Gazy. Od té doby se vztahy zostřily už několikrát. První přímý útok Íránu na území Izraele od vzniku islámské republiky v Íránu v roce 1979 se odehrál 13. dubna 2024, nepřinesl ale velké škody. Další vzájemné útoky byly v říjnu 2024.
Jaderný program Íránu
V červenci 2015 vyjednalo šest zemí jadernou dohodu, která měla zrušit sankce vůči Íránu a zmrazit íránský jaderný program. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v lednu 2016 uvedla, že Írán splnil veškeré požadavky dohody a USA a EU zrušily sankce vůči Íránu.
V květnu 2018 však americký prezident Donald Trump od dohody jednostranně odstoupil, smlouvu označil za neúčinnou. Spojené státy obnovily sankce, Írán pak přestal plnit některé závazky z jaderné dohody a MAAE ztratila možnost monitorovat íránská jaderná zařízení.
Podle zprávy MAAE z letošního května disponuje Írán 408,6 kilogramu uranu obohaceného na 60 procent, což je o 133,8 kilogramu a tedy o téměř 50 procent více než v únoru. Agentura, která Teherán opakovaně vyzývá k lepší spolupráci, upozornila, že Írán je nyní jedinou zemí na světě, která nemá jaderné zbraně a vyrábí takovýto materiál, což je důvod k vážné obavě.
Den před zahájením izraelských úderů, tedy 12. června, MAAE poprvé za posledních 20 let oficiálně konstatovala, že Írán neplní závazky týkající se svého jaderného programu.
Oběti
Izraelsko-íránská válka má podle dostupných údajů na 450 mrtvých na obou stranách, v Íránu je na 430 mrtvých a 3500 zraněných, v Izraeli 29 obětí.
