Petr Sokol: V mrtvém závodě může mít polského prezidenta jak Tusk, tak Kaczyński
Polsko se nyní nachází uprostřed mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Ty v zemi budí značné emoce, protože tamní hlava státu má větší pravomoci než třeba český prezident. Má například veto na zákony, které může dolní komora parlamentu – Sejm – přehlasovat jen třípětinovou většinou, na kterou většina polských koaličních vlád nedosáhne. V Sejmu ji nedrží ani současná liberální a středolevá vláda Donalda Tuska, takže je pro ni klíčové, kdo bude sedět v Prezidentském paláci, aby neblokoval její zákony. Dosud byl prezidentem kandidát národně konzervativní formace Právo a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda, který zásadní politické posuny z pera Tuskovy vlády „nepouštěl“.
Levicový primátor
Od parlamentních voleb v říjnu 2023 se zdálo, že Tuskova liberální Občanská platforma (PO) má našlápnuto na to, aby tentokrát získala i prezidentský úřad a otevřela si cestu k zásadním změnám, které by ukončily éru vlád Práva a spravedlnosti (PiS) a jeho faktického lídra Jarosława Kaczyńského. Premiér Tusk se však rozhodl na hlavu státu sám nekandidovat a potvrdit nový trend v polské politice, kdy za sebe hlavní politické tábory v prezidentských volbách nevysílají své skutečné lídry, ale volí spíše náhradní kandidáty.
Tuskova Občanská platforma proto vsadila na opakovanou kandidaturu varšavského primátora Rafała Trzaskowského, který ve straně patří k hodně liberálnímu až levicovému křídlu. Před pěti lety prohrál jen těsně v druhém kole s obhajujícím Andrzejem Dudou, ale letos byl dlouho značným favoritem, když vedl ve všech průzkumech od oznámení kandidatury.
Antikomunistický nestraník
Nahrávalo mu i to, že se opoziční konzervativci z PiS pokusili zopakovat taktiku „králíka z klobouku“, kdy před deseti lety úspěšně kandidovali původně málo známého europoslance Andrzeje Dudu. Tah jim tehdy vyšel, a proto tentokrát vybrali dokonce nestraníka – ředitele Ústavu paměti národa, který se zabývá historickým bádáním totalitních režimů a hlavně komunismu v Polsku, Karola Nawrockého. Toho většina Poláků neznala a jednu chvíli mu dokonce hrozilo, že by se ani nemusel dostat do druhého kola, když ho na druhém místě dotahoval kandidát další opoziční formace, pravicově protestní strany Konfederace. S blížícími se volbami se ovšem jejich scénář vrátil k obligátnímu střetu liberálně-městského Polska A a konzervativně venkovského Polska B.
Návrat opozice
Přesto byly výsledky prvního kola určitým šokem hlavně pro vládní tábor, protože rozdíl mezi oběma hlavními kandidáty se scvrkl na pouhých 1,82 % hlasů. Liberální primátor Trzaskowski sice vyhrál, ale rozložení sil mezi další kandidáty naznačilo, že druhé kolo bude naprosto otevřené.
Vůbec se totiž nedařilo dalším kandidátům vládních stran, jejichž voliči by měli v druhém kole přirozeně přejít k Trzaskowskému.
Naprosto vyhořel předseda Sejmu a šéf vládní strany Polsko 2050 Szymon Hołownia, jehož vstup do vrcholné politiky odstartovaly minulé prezidentské volby, v nichž skončil třetí s téměř 14 procenty hlasů. Umírněný a liberální křesťanský demokrat se k podobnému výsledku nyní ani nepřiblížil, skončil až pátý a připsal si jen necelých pět procent hlasů. Účast jeho formace ve vládě očividně úplně zhatila jeho původní plány stát se nejsilnějším prezidentským kandidátem současného vládního tábora.
Silná krajní levice
Propad popularity koaličních partnerů v Tuskově vládě podtrhl i výsledek kandidátky postkomunistické Levice a místopředsedkyně Senátu Magdaleny Biejatové. Ta jen těsně překročila čtyři procenta hlasů, což znamená, že si vládní kandidáti v prvním kole dohromady připsali jen 40,55 % odevzdaných hlasů.
Oba neúspěšní kandidáti pro druhé kolo již otevřeně podpořili Trzaskowského, ale ten potřebuje k vítězství ještě další zdroje hlasů. Již jeho první povolební projev naznačil, že se bude snažit urvat maximum hlasů krajně levicového kandidáta Strany Spolu Adriana Zandberga. Jeho strana v Evropě spolupracuje s krajně levicovým Podemos ve Španělsku či formací Jean-Luca Melenchona ve Francii. On sám se označuje za socialistu a přispívá do marxistických publikací. Nyní skončil šestý s více než čtyřmi procenty a předehnal i zavedenou postkomunistickou levici.
Trzaskowski na jeho zejména mladé voliče míří hlavně zdůrazňováním toho, že jeho prezidenství uvolní cestu k další liberalizaci interrupcí. Zandberg ho zatím odmítl podpořit, ale vzkázal mu, že jeho voliče přesvědčí zákon na podporu bydlení.
Pravá pětina
Naopak druhý postupující Karol Nawrocki míří hlavně na kandidáty, kteří stojí napravo od něj a volil je každý pátý účastník prvního kola. K úspěchu potřebuje hlavně zisk hlasů většiny těch, kteří hlasovali pro třetího na pásce – kandidáta libertariánsko-nacionalistické formace Konfederace Sławomira Mentzen. Ten přes chvilkové šance na druhé kolo získal jen půlku hlasů druhého v pořadí, ale i tak dosáhl pro svou politickou formaci historicky rekordního zisku skoro 15 procent. Stal se navíc nejsilnějším kandidátem mezi mladými do 29 let.
Mentzen má jako reprezentant národovců blíže k PiS a Nawrockému, ale zároveň jeho politika stojí na boji s duopolem dvou hlavních stran a kritice sociální a ekonomické politiky Práva a spravedlnosti. Mentzen dal po prvním kole oběma postupujícím osm podmínek, aby je podpořil. Trzaskowski odmítl podepsat jednu z nich – slib, že nepodpoří vstup Ukrajiny do NATO. Nawrocki to udělal a má díky tomu k voličům Konfederace nyní blíž. Kandidát podporovaný konzervativní PiS tím potvrdil, že i on je sice jednoznačným podporovatelem Ukrajiny proti Rusku, ale zároveň zastává minimálně teď před volbami více transakční postoj k polskému východnímu sousedovi.
Extrémní Braun
Nawrocki se bude ovšem snažit získat i část hlasů největšího překvapení prvního kola – europoslance Grzegorze Brauna, který šokoval čtvrtým místem a více než šesti procenty. Braun dřív také patřil ke Konfederaci, ale rozešel se s ní. Je totiž otevřeným antisemitou, který svévolně hasicím přístrojem ukončil připomínku židovského svátku v budově Sejmu, i odpůrcem Ukrajiny, jejíž vlajku strhl na historické mohyle v Krakově. Jeho ultrakatolická strana se jmenuje Konfederace polské koruny, ale není monarchistická v tradičním slova smyslu, protože za krále Polska vidí Ježíše Krista. Braun nikoho nepodpoří, ale jeho někteří voliči mohou vidět v konzervativci Nawrockém menší zlo než v levicově liberálním Trzaskowském, který v minulosti ve Varšavě podporoval LGBT pochody.
Mrtvý závod
V druhém kole půjde proto o každý hlas. První průzkumy po prvním kole ukazují buď remízu 50:50, nebo dokonce několikadesetinový náskok pro kandidáta národně konzervativního tábora. Výsledek zůstává otevřený, ale zdá se, že proud vedený Jarosławem Kaczyńským se aktuálně vyrovnal vládní koalici a v současném mrtvém závodě může překvapivě udržet prezidentský úřad.
