Naivita Václava Klause: Velebí Trumpa a nevidí Putina a Rusko jako hrozbu
Názorové piruety tuzemských trumpistů neberou konce. Obhájce svobodného trhu Václav Klaus hájí protitržní celní války Donalda Trumpa. Nebojí se Putina, nechce „trumpovsky“ zbrojit a bojuje za mír s vervou Kateřiny Konečné.
Bývalý prezident Václav Klaus se zúčastnil konference CNN Prima NEWS, jež se dotkla i sporné celní politiky amerického prezidenta a Putinova imperiálního tažení. Debatu, jíž se zúčastnil i Klausem jmenovaný bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, moderoval známý ekonomický moderátor CNN Richard Quest.
Hloupá myšlenka
Ve chvíli, kdy se debata stočila k aktuálnímu tématu zvyšování výdajů na obranu kvůli rozpínavosti ruského impéria, jež se dosud nesmířilo s rozpadem sovětského bloku, Klaus zopakoval svoje postoje nápadně kopírující komunikační linii Kremlu.
„Já vůbec nesouhlasím s touhletou hloupou myšlenkou, že Rusko plánuje invazi do zbytku Evropy nebo do České republiky. Takže já si nemyslím, že je potřeba více vydávat peněz na obranu. Pojďme přestat snít o nekonečných válkách,“ reagoval Klaus na Questovu otázku, kde by vzal peníze na vyšší výdaje na zbrojení.
„Dneska byla přijata myšlenka, že válka je normální věc, že to je normální metoda, jak řešit spory mezi národy a státy. A proto musíme co nejvíce zbrojit, aby se nic takového nemohlo dělat. Já myslím, že to je fatálně špatná myšlenka,“ dodal Klaus. Povšiml si, že válku jako normální metodu, jak řešit spory mezi národy a státy, používá diktátor Putin?
„Podobná slova o útoku Ruska na Evropu jste říkal v únoru 2022, bylo to na téma útoku Moskvy na Ukrajinu. Tenkrát jste byl úplně mimo. To je realita,“ vymezil se Singer ostře vůči Klausovi. „Rusko je hrozba. Ze srovnatelných ekonomik vydává na armádu nejvíce. Moskva tak činila již před invazí na Ukrajinu. Za těchto podmínek bagatelizovat, že vedle nás je takováhle země, to mně připadne strašně naivní,“ dodal.
Prokremelské názory Klausovy skupiny nejsou ničím novým. Dlouhodobě opakuje ruské narativy, že za válku na Ukrajině může NATO, že je nutné brát v potaz „legitimní zájmy a názory“ Moskvy. „Pro nás byla hrozba Sovětský svaz, dnešní Rusko není žádná hrozba. Mě opravdu Putin ničím neohrožuje,“ tvrdil Klaus už v červnu 2018.
V rozporu Trumpem
Tvrzením, že není nutné zvyšovat výdaje na obranu, se Klaus dostává do rozporu se svou ikonou Trumpem, jenž tlačí Evropu k převzetí větší zodpovědnosti za svoji bezpečnost a navýšení výdajů na obranu až na 5 procent HDP. Poslední zprávy hovoří o tom, že nepřijede na zlomový červnový summit NATO, pokud spojenci nezvýší obranné výdaje.
Americká administrativa letos zvyšuje výdaje na obranu o 13 procent jako v časech Ronalda Reagana. Co na to říká skalní Trumpův přívrženec Klaus? To je poněkud jiný příběh, než šíří jeho nový favorit v řadách Motoristů sobě Filip Turek.
Europoslanec si prý u čínského ambasadora ověřil, že světové mocnosti USA, Čína a Rusko chtějí snížit výdaje na obranu na polovinu. Všechny přitom zbrojí stále víc. Vzhledem k Turkově kompetentnosti znějí úvahy šéfa Motoristů a Klausova mluvčího Petra Macinky, že by se mohl stát ministrem Babišovy vlády, jako šíření poplašné zprávy.
Nápadný je soulad Václava Klause s komunisty. Šéfka KSČM Kateřina Konečná rovněž kritizuje zbrojení. „Jsem přesvědčená o tom, že Evropa by měla daleko více řešit věci diplomatickou cestou, a ne posílat zbraně,“ uvedla lídryně hnutí Stačilo!, jež chce iniciovat vystoupení z NATO a EU.
Zaseknuté jednání o míru
Komunisté, kteří neztratili kontakt s Moskvou, se rovněž Ruska nebojí. „Já fakt nevím, co by si v České republice vzali,“ diví se Konečná, rovněž chválící Trumpovu mírovou iniciativu. Bílý dům ovšem naznačuje, že z jednání vycouvá. Situace na válečném poli se za sto dnů nové vlády neposunula, Rusko ignoruje americký návrh na příměří.
Optimistická Trumpova prohlášení, že mír je na dosah, jsou zatím jen vzdálenou chimérou. Spíš visí ve vzduchu otázka, zda Spojené státy nepoužijí proti Rusku tvrdé sankce připravené Kongresem. Zatím tomu ale kvůli toxickému osobnímu spojenectví Trumpa a Putina nic nenasvědčuje.
Klausova ideová paralýza se projevuje i u obhajoby Trumpových obchodních válek. Trump vyhlašuje drakonická cla celému světu kromě Ruska a jeho spojenců, pak je pod tlakem svého okolí a panických trhů ruší. Nikdo neví, jak se vyspí, a výsledkem je nejnižší popularita americké hlavy státu v poválečném období.
Podle Klause nejde o výstřelky a útok na globální trhy, ale o vědomou vyjednávací strategii. Za jeho výrok, že Trumpova „cla jsou pokusem vrátit se k původní tržní ekonomice, která nebude zatěžována žádnými státními zásahy ani cly“, by profesor ekonomie v minulosti vyhazoval od zkoušek.
„Neočekával jsem takové pokrytectví, jaké vidíme u mnohých zemí, které požadují liberalizaci obchodu od ostatních, ale samy udržují obchodní bariéry a subvence pro své vlastní produkty,“ psal mimo jiné Klaus v roce 2006.
Zrůdné myšlenky
Mnohem hůře než Institut Václava Klause vnímají tyto experimenty investoři po celém světě a zejména ve Spojených státech, kteří přišli o nemalou část svého majetku. Celní války se už obracejí proti americkým firmám a spotřebitelům. Americká média třeba předpovídají, že kvůli nesmyslně vyšponovaným clům nebudou v obchodech hračky na Vánoce, protože 99 procent hraček, jež se prodávají v USA, je vyráběno v Číně.
„Je snadné to považovat za vyjednávací strategii, ale pokud to způsobí škody, které nelze opravit, musíme to brát vážně. A to je problém, se kterým se potýkáme. Trumpovo chování nemůžeme ignorovat,“ podotýká Richard Quest, jenž považuje celní války za politický dynamit, který zbytečně posunul Ameriku k recesi.
Trumpovy kroky kritizuje řada respektovaných domácích ekonomů. Mezi nimi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který nezná „nikoho příčetného, kdo by mohl schvalovat Trumpovu ekonomickou, obchodní a bezpečnostní politiku“. Jeho myšlenku, že Spojené státy nesmějí mít žádný obchodní schodek s žádnou zemí na světě, označil za zrůdnou.
„Což fakticky znamená jenom to, že chcete udělat z Ameriky další Severní Koreu. Jenom větší. Je hrůzné, že tohle je vážně míněná politika v zemi, jež má největší počet nositelů Nobelových cen za ekonomii, která je opravdovým hegemonem v ekonomické vědě,“ řekl Hampl Reflexu.
Nekritická náklonnost okruhu Václava Klause k Putinovi a Trumpovi jen potvrzuje, že toto společenství je dnes jedním ze stabilních ostrůvků domácího politického bizáru.
