Světový den bez tabáku: Přestat s kouřením bývá hodně složité, alternativy a cesty k tomu ale známe
Už v roce 1988 vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) 31. květen za Světový den bez tabáku. Od té doby se přes všemožné zákazy a regulace počet kuřáků ve světě nijak dramaticky nesnížil. Přestat kouřit, jak potvrdí každý odborník, je totiž pro mnoho lidí těžké. Zásadně se ale od vyhlášení dne bez tabáku změnily návyky lidí, společnosti fungují jinak a do věci zásadně zasáhly i moderní technologie. Možná by bylo dokonce vhodnější přejmenovat jedenatřicátý květen na Světový den bez cigaret. Těch se skutečně vykouří méně, zejména proto, že k nim existují zdraví méně škodlivé alternativy – zařízení na zahřívaný tabák, nikotinové sáčky nebo elektronické cigarety.
Vzhledem k možným zdravotním rizikům by bylo ideální nekouřit. Všechny statistiky ale dokazují, že k tomu se trvale propracuje jen malá část kuřáků. Co tedy s tím, když se někomu nedaří skončit s kouřením cigaret, jak to slyšíme i v různých výzvách v rámci Světového dne bez tabáku? Větší pokles dospělých kuřáků klasických cigaret totiž přišel v posledních deseti letech až poté, co se objevily nejrůznější alternativy.
Co je chiméra
„Svět bez tabáku, svět bez nikotinu, to je chiméra, které nikdy nedosáhneme. Je lepší se soustředit na snížení škod, které jsou s tím spojeny,“ popisuje například situaci MUDr. Viktor Mravčík, vědecký poradce Národního protidrogového koordinátora českého Úřadu vlády. Ten k tomu dodává: „Vědecké důkazy s rostoucí jistotou ukazují, že alternativní výrobky, kde uživatel přijímá nikotin v jiné formě než kouřením, jsou výrazně méně škodlivé. Jinými slovy, když kuřáci přejdou na jakékoliv alternativy, znamená to přínos pro jejich zdraví a potažmo pro zdraví celé společnosti. To znamená, že by umíralo až stokrát méně lidí na nemoci způsobené kouřením.“ Podobný názor zastávají i další experti.
Nedávno Česko navštívil onkolog David Khayat, někdejší prezident francouzského Národního onkologického ústavu, který pomáhal budovat plán boje s rakovinou v zemi galského kohouta. Khayat, jež je jedním z předních propagátorů principu „harm reduction“, tedy snižování rizik, se nedávno zúčastnil multioborového diskusního fóra na PragueONCO, jedné z nejvýznamnějších odborných konferencí u nás. „Prevence a snižování rizik v rámci životního stylu patří ke zbraním, s nimiž lidé zvítězí nad rakovinou,“ tvrdil na konferenci profesor Khayat.
Co tím Khayat ale přesně myslel? Na to odpověděl v rozhovoru pro deník MF Dnes, kde kromě jiného řekl: „Lidé se budou vždy chovat rizikově a zákazy v tomto ohledu nejsou funkční cestou. Týká se to především boje s kouřením. Státy se snaží všemožným způsobem kouření omezovat: zvyšují zdanění cigaret, snaží se kouření vymýtit z veřejného prostoru. To má určité pozitivní vlivy, ale kuřáci kouří stále a stále na rakovinu umírají. Kouření tabáku bylo nejčastější příčinou onemocnění rakovinou už v devadesátých letech minulého století a tou nejčastější příčinou zůstává i dnes... Až donedávna bylo v podstatě jedinou doporučovanou cestou, jak snížit riziko onemocnění rakovinou u kuřáků, přestat kouřit. Jenže to se snadno řekne, ale hůř udělá. Kuřáci jsou závislí na nikotinu, který potřebují pro své fungování, ale umírají kvůli kouři, který s nikotinem vdechují… Ukazuje se, že cestou mohou být bezdýmné alternativy cigaret. Ty zajistí onen kýžený rychlý přísun nikotinu, ale zároveň uživatel nedostává dávku škodlivin, kterou vdechuje při kouření cigarety. To znamená dramaticky snížené zdravotní riziko. Pozor! Pořád ale platí, že přestat kouřit je tou nejlepší cestou, ale bezdýmné alternativy, jako třeba nikotinové sáčky, zahřívaný tabák nebo elektronické cigarety, jsou vhodnou cestou pro ty, kdo s nikotinem skončit nedovedou. Nikotin, který takto získají, má určitá zdravotní rizika, ale nezpůsobuje rakovinu. Proto mají tyto alternativy dramaticky snížené celkové zdravotní riziko,“ prohlásil profesor Khayat.
A vliv alternativ na chování dospělých kuřáků vidíme po celém světě, včetně České republiky. Podle informací Státního zdravotního ústavu v Praze, můžeme sledovat zajímavý pokles denních kuřáků v populaci – z 23,5 procenta v roce 2014 na necelých 16 procent v roce 2023. Týká se to především postupného opouštění kouření cigaret a pokud už někdo nechce s tímto zlozvykem přestat, tak je vidět přechod na nejrůznější alternativy, o kterých jsme se už zmínili.
Dá se přestat?
Jak již bylo řečeno, ideální možností by bylo přestat kouřit. Proto vznikl i Světový den bez tabáku, který připadá na 31. květen. Návyky, které si lidé kolem kouření ale vytvářejí, ztěžují ukončení kouření. Velká část kuřáků se přitom v životě někdy pokoušela přestat, zejména ze zdravotních důvodů. Ale jen zřídka se to podaří napoprvé, a ještě těžší to bývá, pokud to má být záležitost trvalá a někdo se o to pokouší bez pomoci. Větší šanci mají podle mnoha zjištění kuřáci uspět, pokud dostanou potřebnou odbornou pomoc, pokud si vytvoří nějaký plán, nebo pokud je to cesta postupná, tedy například s využitím méně škodlivých alternativ. Ty mají vliv i na celkovou změnu životního stylu, protože jsou společensky přijatelnější. Dají se používat i v prostředí, ve kterém je dnes cigareta naprosto neakceptovatelná a zakázaná. Příklad: nikotinový sáček můžete použít i v kině či divadle při představení, nikoho tím neobtěžujete a neomezujete.
Při snahách přestat kouřit mohou přijít na řadu také stavy úzkosti nebo napětí. Abyste tyto pocity zmírnili, dělejte něco fyzického, co vás baví. Nemusí to být nijak namáhavé. Může to snížit chuť na cigaretu a když to nejde jinak, opět u toho lze využít nějakou alternativu.
Při řešení problému s kouřením přitom existuje jeden zásadní bod, na který je dobré se zaměřit. Není to úspora peněz, jak někteří lidé uvádějí. Je to menší zdravotní riziko. V tomto případě je obrovský rozdíl mezi užíváním cigaret a alternativami. To dokazují i vědecké studie.
Cesty jsou různé
Autor tohoto textu navštívil minulý rok Švédsko, kde s odborníky zkoumal, proč je právě v této skandinávské zemi zdaleka nejméně kuřáků v Evropě. V loňském roce zde podle místního ministerstva zdravotnictví klesl počet kuřáků poprvé pod pět procent. Je to vynikající výsledek a ve Švédsku je také kvůli tomu menší výskyt nových případů rakoviny plic než jinde v Evropské unii. Celé je to podle expertů způsobeno jiným životním stylem než v ostatních regionech Evropy, ale jak švédská veřejnost, tak místní odborníci to přičítají také užívání snusu, tradičního netabákového i tabákového výrobku, který se dnes většinou užívá v sáčcích, které se vkládají mezi ret a dáseň. I to je jedna ze zajímavých alternativ ke kouření cigaret. Velmi paradoxní u toho je, že evropské orgány zakazují užívání snusu v jiných členských zemích EU, přestože je zdravotně méně škodlivý.
I z toho plyne, že přístup k alternativám by se měl dál měnit jak na politické, tak na společenské a odborné úrovni, protože zákazy kouření provázené drakonickými opatřeními ke kýženým výsledkům zatím nevedly. Zkusit něco jiného, může být cesta. Pak by se tradiční Světový den bez tabáku mohl přejmenovat na Světový den bez cigaret. Zní to lépe a možná se k tomu i blížíme.
