Anna Vaverková je v ohni! I nejpálivější omáčka Da Bomb je na držitelku Anděla krátká
Anna Vaverková je skladatelka, zpěvačka a držitelka několika hudebních ocenění včetně Anděla v kategorii Alternativa a elektronika. Kde se „vzala“? Jak se jí kombinuje život v zahraničí s hraním v našich končinách? Proč jsou podle ní Švédi feministé a co ji na soužití se švédským manželem překvapilo? Má nějakou tajnou superschopnost? A proč je pro ni důležité všímat si toho, co se děje kolem nás? To všechno a mnohem víc zjistíte ve Večerce – podcastu, kde najdete hodně na malém prostoru.
Anna se do Berlína přestěhovala na prahu dospělosti kvůli studiu hudby – vystudovala obor songwriting na hudební škole BIMM Institute. Proč se podle ní zrovna z Berlína stalo město hudby, kam vyráží muzikanti plnit si sen? „Co je pro umělce důležitý – je jedno, kde je, ale potřebuje být na místě, který ho dokáže inspirovat, a může tam být za minimální ‚cost of living‘. Když jsem se tam přestěhovala, stačilo člověku pár set eur na vyžití, nemusel mít full time job.“ V současné době je ale všechno jinak: „Je to tu dražší a dražší. A myslím si, že Berlín začíná jít do zlomu, kde to, čím dřív byl, vymizí.“ Má v plánu v Berlíně zůstávat, nebo ji to táhne jinam? A jak vůbec hodnotí život v Berlíně v porovnáním se životem v Praze?
Taky jsme se dostaly k tomu, jestli má Anička tajnou superschopnost. „Já obsesivně, až jako self-harmfully jim pálivý jídlo...“ Vědět to, tak se ve Večerce připravíme a uděláme twist na Hot Ones. „My jsme s manželem na naší svatbě měli koutek, kde byly různý pálivý omáčky, měli jsme tam Carolina Reaper a koupili jsme na to i tu Da‘ Bomb! omáčku, co měli v Hot Ones, tu nejhorší. Takže jsem to chtěla vyzkoušet.“ Abych pravdu řekla, neznám moc nevěst, které chtějí na svatební den zkoušet tu nejpálivější omáčku. Ale znáte to, proti gustu kapustu. „Ale bavila jsem se s kamarádem psychiatrem a jezení pálivýho je snad nejbezpečnější metodou self-harmu.“ Abychom citovali americké NBC: The more you know!
Od ožehavých témat (tedy obsesi na pálivá jídla) jsme došly k tématu mindfulness a k tomu, jaký dopad má na život a zpěvaččinu kreativitu. Konkrétně že všímavost (neboli mindfulness), která se tolik skloňuje, je opravdu něco, co pozitivně přispívá k tomu, aby se člověk cítil dobře. Anna k tomu přistoupila v rámci kreativního procesu jako ke zdroji hledání inspirace z každodennosti, ve které se dá i v obyčejnosti najít kousek krásy a poezie. „Začala jsem se zápisníkem kvůli nějakému self-care, že jsem si nejdřív začala zapisovat, čeho si ten den vážím... Když člověk musí přemýšlet nad tím, čeho si ten den váží nebo co ho ten den potěšilo, tak musí začít přemýšlet v trošku jiných sférách. A vlastně mi to otevřelo oči v tom, jak se víc koukat kolem sebe a víc poeticky to vnímat. Když jsem venku, tak se snažím to nebrat jenom, jako že musím někam jít… Koukám, jak je modrá obloha a prolítají ptáci, jak se mění listy na stromech a všechno je to vlastně hezký.“ Zápisník pak slouží i jako připomínka, ke které se vrací během skládání a psaní textů. Ve světě digitálu je tenhle „analogový“ zvyk příjemnou připomínkou pro nás všechny k tomu, abychom se víc vraceli sami k sobě a ke světu, který nás obklopuje.
A co ze zápisníku vzejde do světa (hudby), tedy co čeká Annu v dohledné době? „Dodělávám album, kde bude 11 songů. Na konci května jdeme do Japonska – do Osaky hrát na World Expo.“ Pokud to máte co by kamenem dohodil, doporučujeme se na Annu zajít podívat. Proč si zrovna ona získá vaše srdce, zjistíte v nejnovější Večerce nebo na jednom z jejích koncertů.
