MAGA v poušti: Trump dobyl Blízký východ, zavřel ústa kritikům a udělal obchody, které nemají obdoby
Opulentní a obchodně, společensky i politicky úspěšné cestě amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízký východ se říká i „MAGA v poušti“. Podle Trumpova hesla z kampaně Make America Great Again neboli Udělejme Ameriku znovu skvělou. Trump je celosvětově kritizován a vysmíván, ale to, co on i špičky amerického byznysu předvedli v těchto dnech na Blízkém východě, nemá obdoby. Součástí dohod uzavřených v Saúdské Arábii, Kataru a Spojených arabských emirátech, které mohou celkově překonat hodnotu bilion dolarů, je i plán na mohutný rozvoj nejmodernějších technologií. A vůdce USA oznámil i ukončení letitých sankcí proti Sýrii a nabídl usmíření Íránu.
Poté, co Trumpova administrativa oznámila určité zkrocení celní bouře s Čínou, vyrazil nájemce Bílého domu na první zahraniční cestu (pokud nepočítáme pohřeb papeže Františka ve Vatikánu) přesně tam, kde byl vřele přivítán a kde mohl udělat to, co má nejraději – uzavřít dohody, které přinesou výhody. Trump cestou po Blízkém východě alespoň na čas zavřel svým kritikům ústa, protože splnil část toho to, co sliboval.
Než se dostaneme k nejrůznějším obchodním dohodám, Trump překonal v projevu v saúdskoarabském Rijádu všechny dosavadní snahy Evropy i ostatních zemí světa ohledně přístupu vůči režimům v Sýrii a Íránu. Vyjádřil naději ohledně nové syrské vlády, oznámil, že zruší všechny sankce vůči Damašku, „aby dal Sýrii šanci na úspěch“. Po těchto slovech mu publikum v sále aplaudovalo vestoje a pozitivní reakce se objevily i v protiamerickém světě. Americké sankce přitom platí od roku 1979, prezidenti USA a Sýrie se naposledy setkali v roce 2000 a americké zájmy v Damašku léta zastupovala ambasáda České republiky. To vše se má změnit. Na pozadí toho je i opatrná snaha nového režimu v Sýrii normalizovat vztahy s Izraelem, což by dál překreslilo mapu Blízkého východu.
Pak dal Trump šanci i teokratickému Íránu, který Ameriku označuje za Velkého Satana. Nejdříve sice prezident prohlásil, že Írán „nikdy nebude mít jadernou zbraň“, nabídl mu ale to, co sám nazval „olivovou ratolestí“, aby Teherán uzavřel dohodu o omezení svého jaderného programu, která by mohla zmírnit ekonomické sankce vůči zemi. „Írán může mít mnohem světlejší budoucnost,“ řekl Trump. „Volba je na nich.“ Aby byla jeho slova vnímána vážně, důrazně dodal: „Pokud ale zaútočí na naše spojence, třeba Saúdskou Arábii, tvrdě je potrestáme.“
Amerika současně tlačí i na Saúdskou Arábii, aby uzavřela dohodu o navázaní oficiálních vztahů s Izraelem. I to by byl diplomatický průlom. Rijád se k tomu ale zatím nemá, protože chce nejdříve konec války v Gaze a nějaký plán na vznik palestinského státu.
Peníze v první řadě
Velkým úspěchem Trumpa je na Blízkém východě podpis dohody o strategickém hospodářském partnerství, kterou parafoval on a saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. Součástí jsou smlouvy o spolupráci v energetickém, těžebním a obranném průmyslu, přičemž zakázky pro americké firmy dosahují hodnoty 600 miliard dolarů (13,4 bilionu korun). Výhledově by pak saúdský státní fond mohl v Americe investovat až bilion dolarů. Podepsána byla i dohoda o prodeji amerického vojenského materiálu, která dosahuje hodnoty téměř 142 miliard dolarů (3,2 bilionu korun). Mimochodem je to největší jednotlivá obranná dohoda v historii. Američané se zároveň se Saúdskou Arábií domluvili na vývozu plynových turbín a energetických řešení konglomerátu General Electric v celkové hodnotě 14,2 miliardy dolarů a civilních letadel Boeing 737-8 za 4,8 miliardy dolarů. Technologické společnosti jako Google, Oracle, Salesforce a další podle Washingtonu přislíbily v Saúdské Arábii investice za 80 miliard dolarů. Saúdové chtějí stavět s Američany jaderné elektrárny, budovat cloudová centra, touží po nejlepších technologických vymoženostech a třeba firma Uber tam spouští projekt provozu autonomních aut.
Trumpa proto na cestě doprovázejí největší hráči světového technologického byznysu, kteří vidí v bohatých státech Blízkého východu skvělé možnosti pro další expanzi. S prezidentem přijeli kromě jiných Elon Musk (SpaceX, síť X,) Mark Zuckerberg (Meta), Sam Altman (OpenAI) nebo Jensen Huang (Nvidia). Těžší váhy v oblasti technologií na světě nenajdete.
Velké dohody čekají na Trumpa i v Kataru a Spojených arabských emirátech. Protože firma Boeing má zpoždění s dodávkou nového prezidentského letadla pro Bílý dům, Katarci darují Spojeným státům luxusní letadlo v hodnotě 400 milionů dolarů. Ani to nemá obdoby.
Promění Trump nahrávku?
Otázkou teď je, jaké další dohody uzavře Trump s ostatními zeměmi. Je totiž vidět, že hádky a spory s ním nevedou k dobrým výsledkům. Nabídka na vzájemně výhodný byznys ano. Bohužel na ocasu amerických zájmů v tomto směru zatím zůstává Evropa. Trump zjevně považuje šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za „slabého hráče“ a nabídky z Evropy za málo zajímavé.
Proto těžko někdy uslyšíme v Evropě slova, která Trump adresoval v Rijádu korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi: „Máme se skvěle, Spojené státy jsou nejžhavější zemí,“ řekl prezident, poté se odmlčel a vzdal úctu svým hostitelům. „S výjimkou tvé země,“ obrátil se na Salmána a dodal: „Jsi sexy.“ Zda právě to chtěl slyšet faktický vládce konzervativní islámské země, je otázkou. Ale Trump na Blízkém východě v každém případě bodoval.
