Pavel Páral: Masakr v Růžové zahradě. Končí USA coby globální ekonomický lídr?
Všechna pesimistická očekávání týkající se celní politiky americké administrativy překonal Donald Trump druhý dubnový večer na svém vystoupení v Růžové zahradě Bílého domu. Zavedení cel, která nemají od doby velké krize v třicátých letech minulého století obdobu, šokovalo trhy, oslabilo dolar a srazilo burzy nejvíce od doby covidu. Včetně té pražské. Wall Street umazal za první dva dny po vyhlášení cel šest biliónů dolarů. Hodnota majetku pěti set nejbohatších lidí světa v žebříčku sestavovaném agenturou Bloomberg se ve čtvrtek po zveřejnění cel propadla o 208 miliard USD (4,7 biliónu Kč). To je čtvrtý nejvyšší jednodenní pokles za 13 let, co začal Bloomberg tento index sestavovat, a nejvyšší propad od vrcholu pandemie nemoci covid-19. Propad akcií pak pokračoval i v dalších dnech.
Střelba do vlastní nohy
Americkým republikánům jinak blízký deník Wall Street Journal ve svém redakčním komentáři konstatoval, že celkový hospodářský dopad celní palby Donalda Trumpa je neznámý mimo jiné proto, že nevíme, jak budou jednotlivé země reagovat. Pokud se země pokusí s USA vyjednávat o snížení cel, mohou být škody mírnější. Pokud by však reakcí byla rozsáhlá odveta, výsledkem by mohl být pokles světového obchodu a zpomalení růstu, recese nebo ještě něco horšího, píše WSJ.
Američtí spotřebitelé a podniky budou mít jistě vyšší náklady. Cla jsou daně, a když něco zdaníte, dostanete toho méně. Ceny automobilů, včetně těch vyrobených v Americe, se zvýší o tisíce dolarů. Donald Trump záměrně rozhoduje o přesunu bohatství od spotřebitelů k podnikům a pracovníkům chráněným před konkurencí za vysokými celními zdmi. Postiženy budou i americké technologické giganty, jako je Apple nebo Amazon. Americký prezident totiž vyměřil výrazně vyšší celní sazby jejich asijským dodavatelům.
Na Čínu se bude nově vztahovat ještě 34procentní clo, a to navíc k již zavedenému 20procentnímu. Tchaj-wanu Spojené státy vyměřily takzvané reciproční clo 32 procent, ačkoli geopoliticky kritické polovodiče z něj prozatím vyňaly. Vietnam a Indie, které se staly důležitými výrobními centry pro technologické společnosti, budou čelit clům 46 a 26 procent. Vietnamská vláda ale hned po vyhlášení cel podle Trumpa nabídla snížit svá cla na nulu, a tak se bude nejspíše ještě vyjednávat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
