Trump, Putin, Fico a Babiš jako příklady politiky šílenců. Výhrůžky, války, řeči o převratu i bláboly
Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu, píše se v biblickém Evangeliu podle Matouše. Přesně taková je dnešní politika mnoha vůdců. Neznáme den ani hodinu, kdy a co přijde. Je to politika velmi nevyzpytatelná. Tuto metodu používá Donald Trump, Vladimir Putin, Andrej Babiš nebo slovenský premiér Robert Fico. Ten v posledních dnech hovoří i o možnosti státního převratu.
„Musíme být jako národ nepředvídatelnější… A musíme být nepředvídatelní už teď,“ hřímal 27. dubna 2016 Donald Trump ve svém projevu v Center for the National Interest ve Washingtonu. Tato jeho slova jsou dodnes opakována a dávána za příklad toho, že americký prezident je naprosto nevyzpytatelný člověk, že se často při rozhodování řídí emocemi a svými utkvělými představami. Ani u něj neznáme den ani hodiny. Smršť mnoha zásadních rozhodnutí a vyjádření, které prezentoval po svém opětovném nástupu do Bílého domu, to dokazuje.
Nevyzpytatelnost a nepředvídatelnost některých politiků je součástí jejich agresivní strategie. A musíme uznat, že někdy to přináší výsledky. Někdy se u toho ale vraždí (Putin). Jindy se demokratické opozici nepokrytě vyhrožuje, hovoří se o zatýkání a diskutuje se o státním převratu (Fico). Nebo opakovaně nesrozumitelně blábolíte a lžete v parlamentu a vaši příznivci u toho orgasticky piští (Babiš). Podobná politika, bez ohledu na to, jak je prováděna, směřuje ke stejnému cíli – oslabit, otravovat, dehonestovat a zastrašit soupeře. Zatlačit je do kouta. A také uondat veřejnost. Kdo k takové politice přestane přistupovat kriticky a s odstupem, podlehne.
Pozoruhodné je, že tento styl politiky pofiderních diktátorů (u těch se to předpokládá) se masivně rozšířil i v současném demokratickém prostoru. Napomáhá tomu online svět a sociální sítě. V době, kdy se může veřejně vyjádřit každý a reagovat v řádu vteřin, se politika velmi zjednodušuje a relativizuje. V konečném důsledku to často vede k zpochybňování jakéhokoli rozhodnutí či osoby. Metoda nevyzpytatelnosti tak získává na významu. Otázkou je, zda svoje politické „šílenství“ dokážou jednotliví aktéři ovládnout. Jistotu, jak víme z historie, v tom nemáme.
Jak to funguje
Americký prezident Donald Trump loni pro deník The Wall Street Journal řekl, že čínský prezident Si Ťin-pching by neriskoval útok na Tchaj-wan, protože „ví, že jsem zasraný blázen...“.
Je ale Trump skutečně „zasraný blázen“. Někdy se tak chová, protože ví, že jeho výhružky a působení silou bývají účinné. Amerika má na rozdíl od jiných reálné možnosti, jak zásadně ovlivnit dění ve světě politicky, ekonomicky i vojensky. Donald Trump s tím aktivně pracuje. Pořád se ale v tomto případě pohybujeme uvnitř demokratických mantinelů.
Naproti tomu imperialistické choutky ruského cara Vladimira Putina jsou realizovány s pomocí autokratického prohnilého režimu. Mimochodem, zprávy některých analytiků i tajných služeb hovoří o tom, že Putin nenapadl Ukrajinu během Trumpova prvního funkčního období, protože si nebyl vůbec jistý tím, co americký prezident pak udělá. U Joe Bidena a Evropské unie to ruský vůdce odhadnout přesně. Že budou váhat, i když verbálně šermují silnými slovy. Podle toho se to bohužel na Ukrajině odehrává.
No a ti, kteří si hrají na malé Trumpíky, jako je Andrej Babiš nebo Robert Fico, to zkouší ještě jinak. Přizpůsobují se podmínkám, které v jejich zemích panují. Jdou často na samotnou hranici snesitelnosti. Někdy, jak je v posledních dnech vidět na Slovensku, až za tuto hranu. Jak to dopadne, to nevíme, protože politika nevyzpytatelných lidí vede u nich i ve společnosti k rychlým otočkám a obratům.
Kdo je blázen?
Roseanne McManusová, profesorka politologie z Pensylvánské státní univerzity, popisuje podobné lidi v politice v časopise Foreing Affairs v textu „Hranice teorie šílenství“. Připomíná, že základy teorie těchto šílenců se datují přinejmenším do počátku 16. století, kdy zřejmě nejslavnější politický filozof všech dob Niccolò Machiavelli tvrdil, že za určitých okolností „je velmi moudré simulovat šílenství“. Ten se ovšem také ptal, kdo se pro podobnou roli hodí. „Kdo se dokáže přinutit opustit osvědčené způsoby? Kdo dokáže proti své přirozenosti jednat podle potřeby třeba násilně a bezohledně? To je dáno jen málokterým,“ psal Machiavelli. Přitom šílená politika, a to ví Trump, Fico nebo Babiš (u masového vraha Putina si o tom dovolím pochybovat), bývá nějakou dobu účinná, ale historicky pro své přívržence udělala jen málo.
Každá politická nevyzpytatelnost má totiž své meze. Pokud se lidem, kteří sami podporují dojem, že by mohli udělat cokoli, nakonec nepodaří vytvořit věrohodné záruky toho, že jejich konání povede ke zlepšení, skončí špatně. Jeden kníratý nacistický idiot A.H., který se změnil v masového vraha, by o tom mohl vyprávět. Přitom jeho původní sliby zněly tak hezky – zajistím mír, práci a lepší život všem našim lidem. Zní to povědomě i dnes, že?
