Svobodná Evropa: Informační válka patřila k pilířům ochrany svobodného světa před sovětskou expanzí

Svobodná Evropa začala vysílat zkušebně 14. července 1950 a pravidelný celodenní program zahájila 1. května 1951. Právě vysílání v češtině a ve slovenštině se stalo prvním z pětice středo- a východoevropských programů této unikátní rozhlasové stanice. Vysílání formálně organizačně i materiálně zaštítil Národní výbor pro svobodnou Evropu, který navenek založili v roce 1949 významní činitelé amerického veřejného života. Ve skutečnosti šlo o projekt skrytě iniciovaný a financovaný vládou USA přes rozpočtovou kapitolu CIA. V počátcích studené války patřila informační válka s vojenskými a ekonomickými projekty (NATO a Marshal­lův plán) ke třem pilířům ochrany svobodného světa před sovětskou expanzí.

Roli nástroje informační války beze zbraní plnila Svobodná Evropa. Toto určení se v dalších desetiletích měnilo s vývojem studené války, mezinárodněpolitické si­tuace a společnosti v zemích, kam směřovalo vysílání. Počátkem sedmdesátých let se i původní financování a řízení stanic změnily a zprůhlednily.

Oficiálně deklarovaná nezávislost rozhlasové stanice umožňovala širší a otevřenější zaměření obsahu vysílání na posluchače v cílových zemích, než tomu bylo u státních rozhlasových stanic, jako třeba Hlas Ameriky. Svobodná Evropa prodělala řadu krizí a překonala i pokusy o omezení svého působení či o definitivní uzavření. V roce 1976 se Svobodná Evropa (Radio Free Europe) spojila se stanicí Svoboda (Radio Liberty), vysílající pro národy Sovětského svazu.

Původní úkol byl pádem železné opony a návratem svobody do zemí střední a východní Evropy splněn. Svobodná Evropa ale pak působila v transformačních procesech post­komunistických zemí a nakonec dodnes vysílá do zemí, kde svoboda slova chybí. Přes svůj název jde často o země ležící mimo náš kontinent.